reklama

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikácia

Pridal/a georgina dňa 20. 08. 2013 - 15:37

reklama

Väčšina z nás bola vychovávaná k posudzovaniu, súťaživosti, ku kladeniu požiadaviek a na komunikáciu s ľuďmi v termínoch, čo je "správne" a čo "zlé". Komunikácia v tomto zmysle často vedie k nedorozumeniam.
Koncept nenásilnej komunikácie, ktorý vyvinul M.B. Rosenberg, je založený na skutočnom počúvaní seba i partnera, ochote vnímať potreby a pocity vlastné i druhého.

Táto metóda oslobodzuje komunikáciu od negatívnych skúseností, pomáha prekonávať navyknuté vzorce v jednaní s druhými, napomáha k riešeniu konfliktov, rozvíja kooperáciu a vzťahy založené na vzájomnej úcte.

Autor v knihe píše o mnohých situáciach, ktoré sme naučení vnímať skreslene.

(sun) (sun) (sun)

Odmietanie zodpovednosti

Odpovědnost za své činy odmítáme, když jejich příčinu přisuzujeme:

• nejasným, neosobním silám:
„Uklidil jsem si v pokoji, protože jsem musel."

• své situaci, diagnóze, osobní nebo psychologické historii:
„Piju, protože jsem alkoholik."

• činům druhých lidí:
„Uhodil jsem své dítě, protože vběhlo do silnice."

• příkazům autorit:
„Lhal jsem klientovi, protože mi to šéf nařídil."

• skupinovému nátlaku:
„Začal jsem kouřit, protože to dělali všichni mí přátelé."

• zásadám institucí, pravidlům a ustanovením:
„Musím vás za tento přestupek vyloučit, protože taková jsou pravidla školy."

• genderovým nebo sociálním rolím, popřípadě věku:
„Nenávidím chození do práce, ale chodím tam, protože jsem manžel a otec."

• neovladatelným impulzům:
„Přemohlo mě nutkání tu tyčinku sníst."

(sun) (sun) (sun)

Nie sme zodpovední za pocity druhých ľudí

V stadiu emocionálního otroctví se domníváme, že jsme odpovědní za pocity druhých lidí. Myslíme si, že musíme neustále usilovat o to, aby byli všichni šťastní.

Když jako šťastní nevypadají, cítíme se za to odpovědní a myslíme si, že s tím musíme něco udělat. To nás snadno může vést k tomu, že osoby, které jsou nám nejbližší, vnímáme jako zátěž.

Druhí ľudia nie sú zodpovední za naše pocity

To, co ostatní říkají a dělají, mohou být podněty, ale nikdy ne příčiny našich pocitů.
Když někdo mluví negativně, máme čtyři možnosti, jak zprávu přijmout:
1. obviňovat sebe,
2. vinit druhé,
3. uvědomit si své vlastní pocity a potřeby,
4. uvědomit si pocity a potřeby skryté za negativními slovy druhé osoby.

(sun) (sun) (sun)

Prosba verzus rozkaz

Když chceme jeden druhého o neco požádat, snažme se vyhnout nepřesným, obecným nebo víceznačným výrazům a nezapomínejme také mluvit pozitivně a vyjadřovat to, co chceme, nikoli to, co nechceme.

Čím větší jasno máme v tom, co chceme od našich posluchačů, tím pravděpodobnější je, že to dostaneme. Protože sdělení, které „vyšleme", často není to, které posluchač obdrží, musíme se naučit nějakým způsobem zjistit, zda nám druzí dobře rozuměli.

Když si posluchači myslí, že pokud mluvčímu nevyhoví, budou obviněni nebo potrestáni, vnímají prosbu jako rozkaz. Můžeme druhým umožnit, aby uvěřili, že jde z naší strany skutečně o prosbu.

Uděláme to sdělením, že chceme, aby naší prosbě vyhověli, jen pokud sami chtějí. Záměrem nenásilné komunikace není měnit lidi a jejich chování tak, aby bylo po našem. Jde o to vytvářet vztahy založené na upřímnosti a empatii, které nakonec naplní potřeby všech.

(sun) (sun) (sun)

Kniha je napísaná veľmi pútavo a súčasne zrozumiteľne.
Odporúčam všetkým, ktorí sa chcú naučiť komunikovať nekonfliktne a k spokojnosti oboch strán.

Nenásilná komunikácia je ten zabudnutý jazyk, ktorým hovoria ľudia, ktorí sa navzájom starajú a túžia po harmonickom živote.
Marshall B. Rosenberg


reklama

reklama

lydusha (bez overenia), Ut, 20. 08. 2013 - 17:32

Perfektné Geo, ďakujem za typ. (y) (y) (y)

georgina, Ut, 20. 08. 2013 - 18:40

Rado sa stalo, Lyduška, naozaj je to veľmi dobrá kniha :-) (sun) (sun) (sun)

eva m, Ut, 20. 08. 2013 - 18:28

juj, toto si potrebujem dokladnejsie precitat (y)
Eva (sun)

georgina, Ut, 20. 08. 2013 - 18:47

Evka, táto kniha je veľmi odporúčaná pre pomáhajúce profesie - takže využiješ rozhodne.
Ale hodiť sa môže úplne každému.

Najviac sa mi páči, ako je tam podrobne vysvetlené, že za naše pocity nijakovsky nemôžu iní ľudia/javy/deje. Za svoj duševný stav sme zodpovední len my sami, takže výroky typu: "TAK si ma nas...servítkovala!" a "ON ma nedokáže urobiť šťastnou!" sú od základu chybné.

lydusha (bez overenia), Ut, 20. 08. 2013 - 19:01

Dobra vyhovorka nikdy nie je zla a moct takmer vsetko hodit na inych je predsa take pohodlne. Urcite menej bolestne ako chytit sa za nos a podumat nad tym, kde je vlastne pes zakopany. Hlavne je problem vtedy, ked ego nie je az taky kamarat, za akeho sa "tvari" ;-)

georgina, Ut, 20. 08. 2013 - 19:12

No jo, povedať: "Nas...servítkovala SOM SA" by znamenalo, že to je výlučne moja záležitosť; a z toho vyplýva, že by bolo asi vhodné, aby som podumala, PREČO som sa nas..., ČO S TÝM a tak ďalej.

To je naozaj práca, ktorú za mňa nikto nespraví. (Aj keby ako chcel.)
Ale je to základ čistej hlavy.

eva m, Ut, 20. 08. 2013 - 19:28

k tomuto sa, myslim, treba dopracovat. moje oblubene - kazdy si je strojcom svojho stastia.
Mna sa ale tyka aj to opacne garde - zvyknem sa citit zodpovedna za naladu, pocit, stastie atd. druhych ludi. A mavam preto rozne vycitky. Akoby to moje obludene - kazdy si je... zrazu neplatilo :-O
Eva (sun)

georgina, Ut, 20. 08. 2013 - 19:44

Pravdaže sa k tomu treba dopracovať, nie je to práve rýchla záležitosť. Obzvlášť v našej kultúre, ktorá je postavená tak, ako je postavená. Začína to v rodine ("Bakaná stolička, udrela Zuzku!"), pokračuje v škole: ("Toto je čistá jednotárka, prečo sa všetci neučíte tiež tak dobre?"), ďalej v práci ("Prišli ste o 30 sekúnd neskôr, ste neschopný flákač!") a, samozrejme, v partnerstvách ("Ako sa môžeš ku mne TAKTO správať? To si vravíš hlava rodiny???")

Všetky tie hľadania príčin MIMO, pobádanie k súťaživosti, plneniu príkazov a napasovávanie do tých "správnych" "vzorcov" má v 99 prípadoch zo 100 rovnaký výsledok - nespokojný, a/alebo nešťastný, a/alebo zatrpknutý človek, ktorý hľadá príčinu svojich pocitov zásadne v druhých, a/alebo sa cíti výlučne zodpovedný za pocity druhých.

eva m, Ut, 20. 08. 2013 - 20:13

(y)
ako len casto aj ja v praci pocuvam - to ta partia ju stiahla, ucitelka na nej sedi, preto nechodi do skoly atd atd... a vzbudzujem nevolu, ked oponujem ;-)
Eva (sun)

georgina, Ut, 20. 08. 2013 - 20:45

Nuž, ono je naozaj jednoduchšie a menej bolestné hádzať vinu na druhých...
Ale zároveň je to nič neriešiace.

SYLVUSH, Ut, 20. 08. 2013 - 21:15

super, uz som si ju aj objednala v e-obchode, za dobru cenu, dakujem geo (y)

georgina, Ut, 20. 08. 2013 - 21:37

Super (y) (y) (y)

šalvia, St, 21. 08. 2013 - 15:36

Podobná kniha je Respektovat a být respektovaný od českých autorov, tiež je to o komunikácii. Pre mňa zatiaľ najlepšia kniha zo všetkých čo som čítala o výchove detí a komunikácii.

georgina, St, 21. 08. 2013 - 15:45

Súhlasím, Rešpektovať a byť rešpektovaný je skvelá kniha o výchove detí.
Kniha Nenásilná komunikácia nie je o vychovávaní (kohokoľvek), ale o práci na sebe, o zmene vlastného myslenia a zmene vyjadrovania v prospech všetkých.

Kissova Alzbeta, Ut, 14. 01. 2014 - 09:45

:-) Pekný deň,
nevie mi niekto poradiť, kde by som si mohla objednať knihu od autora: Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikácia.
V internetových kníhkupectvách sa píše, že je vypredaná.
Ďakujem vopred za ty

ribišška, Ut, 14. 01. 2014 - 20:54

Geo, toto je BOMBA BLOG. Ako TY (y) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap) (clap)
žiť podľa poslednej vety je úžasné... (heart)

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama