reklama

Som ucitelka a som krava

Pridal/a lilly dňa 14. 03. 2008 - 17:39

reklama

Tak, tymto chcem splnit slub dany Filipke v Poloovej teme Vykrik o pomoc. Som ucitelka a ako viete za poslednych 20 rokov sa z povolania ucitel stala vlastne diagnoza. Nie je to nic, co by frcalo, prave naopak, ludia vam venuju sucitne pohlady akoby ste mali nevyliecitelnu chorobu a ostavalo vam len par dni. Skoda, za mojich mladych cias, byt ucitelom bolo pojem a aj rodicovska autorita sa pred tym sklanala. Ale nejdem tu plakat ani vazne recnit. Pripajam textik, ktory mi prisiel od kamosky tiez ucitelky. Dufam, ze napriek tomu, ze neviem link na miesto, kde sa povodne clanok nachadza, ho uverejnite. Kedze sa volne siri, nejde snad o porusenie autorskych prav. Resp. autor na nich netrva.Chichocem sa Navyse autorka sa priznava menom i miestom posobnosti Úsmev

Jsem učitelka a jsem kráva. Z několika důvodů.

Glosa

Jsem učitelka a jsem kráva. Tak to jsem se dočetla v jednom z příspěvků do čtenářské diskuse na internetu, která se rozpoutala kvůli stávce učitelů. Když tak o tom přemýšlím, tak má autor tohoto tvrzení pravdu. Možná vychází ze své vlastní zkušenosti ze školy, kdy se ho z dopolední letargie snažila vyučující vytrhnout nějakým výkladem, nebo možná i zkoušením. Zvláštní je, že mluvíme o krávách, nikoliv o volech. Asi to bude tím, že mužů ve školství mnoho nepracuje. Několik mladých volečků se nám ve školství pohybuje, ale ti jakmile zjistí, že při jejich vysokoškolském vzdělání a znalosti cizích jazyků se dá jinde vydělat víc, rychlé opouští společná stáda. A tak nám ve školách z řad mužů zbývají jen staří voli, a to jsou buď vzácné druhy, nebo ředitelé.

Stát se krávou, to chvíli trvá
Stát se krávou chvíli trvá a vyžaduje to určité úsilí. Vysvětlíte svým žákům nebo studentům novou látku, procvičíte jí, zeptáte se, zdali výkladu rozuměli a zadáte domácí úkol. Příští hodinu tři čtvrtiny třídy úkol nepřinese a jako znovu a jinak, malujete obrázky, vytváříte po nocích grafy a přehledné tabulky, hrajete studentům scénky, děláte barevné nástěnky, procvičujete a procvičujete, když už to vypadá, že studenti chápou, zadáte další domácí úkol a co myslíte? Ano, úkol přinesou, celá třída. Při jejich opravě zjistíte, že se jedná o 29 kopií jednoho úkolu, který vypracoval třídní šprt. Tak své třídě "pohrozíte" testem. Třída se hroutí
a už jste kráva, která to pořádně nevysvětlí a chce psát test. Učitelky se stávají krávami nejen ve chvílích výuky, ale i v okamžiku, kdy si koupí nové tričko ve stejném obchodě jako jejich studentky a jsou ještě většími krávami, když v něm chodí déle než jeden měsíc. O nic lépe na tom nejsou ani jejich kolegyně, které tak často svůj šatník nemění a měsíce nebo i roky nosí stále stejné tesilové kalhoty po babičce. Jako učitelka jste dále posuzována a souzena podle typu mobilu, auta nebo vašeho účesu. A je také pravdou, že učitelka si sama občas připadá jako honěný dobytek.
Ráno vypraví svou rodinu, pak přiběhne do školy. V kabinetě rychle z počítače vytiskne připravené testy na první hodinu, tedy pokud se k počítači dostane, neboť se o něj musí dělit s více kolegy a ti také mají hotové své přípravy. A se zvoněním běží do třídy, tam nesmí zapomenou zapsat do třídní knihy, pokud tam třídní kniha je a studenti jí někde předešlý den nezapomněli. Prvních deset minut ještě zapisuje pozdě příchozí žáky a pak už vesele může učit. Zazvoní zvonek a učitelka běží do kabinetu, aby si vyměnila učebnice a přípravy pro přípravy pro jinou třídu.
Celý proces se opakuje pětkrát až sedmkrát za den. Během toho musí sledovat, jestli ve svých volných hodinách někde nesupluje a o přestávkách dozorovat na chodbách. Když je jí osud během dne příznivě nakloněn, dojde si na toaletu, nebo dokonce i na oběd.
Odpoledne, pokud nemá odpolední výuku, nebo snad i nějaký ten dramatický, ekologický nebo jazykový kroužek, spěchá domů, aby se postarala o své děti.
A večer, když manžel spokojeně sleduje v televizi fotbal, opraví těch sto padesát slohových prací, jde si lehnout a v noci se jí zdá příšerný sen o tom, jak jí studenti na chodbě nasadí na hlavu odpadkový koš.
To se ráno budí s křikem a říká si: "Proč já kráva, to za těch 15 tisíc čistého dělám".
Jsem učitelka a jsem kráva, v současné době na mateřské dovolené, a tak mám čas mezi kojením takovéhle zamyšlení napsat. A snad i díky tomu kojení se cítím k učitelkám -krávám nějak blíž. Vždyť jsou to velmi užitečná zvířata.

O autorovi
LENKA TAMPIEROVÁ
Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie Jablonec nad Nisou

Akoby som citala o sebe.Veľký úsmev


reklama

reklama

adenka, Pi, 14. 03. 2008 - 17:51

učím na strednej škole a našla som sa.....Áno Tlieskam Váľam sa od smiechu po podlahe

adenka, Pi, 14. 03. 2008 - 17:52

mne doma cvične hovoria 300-ka, ako diagnóza 300(mešuge) chichichiMrkám

Hagar, Pi, 14. 03. 2008 - 18:01

Neviem ako začať. Že dobrý článok? Asi výborný skôr komický opis tragédie.
Je to smutné, že to tak je.
Ale, dievčatá, pani učiteľky, sú časti sveta, kde by to bolo viac o "voloch", chlapov je viac učiteľov, bohužiaľ, trend znevažovania "učiteľovania", podceňovania potreby a dobrého morálneho, či finančného ohodnotenia je asi módou všade.

Čo takto brať to z inej stránky? Veď pre takmer 1/6 ľudí na svete sú kravy posvätné.Úsmev Úsmev Úsmev Úsmev

Inak vám želám všetko dobré, veď sa mi zdá, aj deň učiteľov bude.Kvietok Kvietok Kvietok

svetlana (bez overenia), Pi, 14. 03. 2008 - 18:07

teda citala som len tvoj zaciatok a neda mi nedodat: moja mama je ucitelka a vzdy mala volno, ked aj my Áno
ja som po tom tiez poskulovala, nakoniec mam pedagogicke minimum ... no nejako k tomu zatial nedoslo.
ale bavilo by ma robit kruzky (matematicke), to som aj cez VS robila pre male deti, mozno raz - ked nie, tak si to odnesu vlastne deti Mrkám

m_onika, Pi, 14. 03. 2008 - 22:04

všetko najlepšie k zajtrajším meninámKvietok

adenka, Pi, 14. 03. 2008 - 18:07

dakujem, ja by som nemenila ani za svet..........

yaya, Pi, 14. 03. 2008 - 20:05

....ja učím autistov a mám momentálne syndróm vyhorenia....neviem či som kráva...ale mám pocit, že nie som dosť dobrá na to čo robím...a preto, nevládzem...dnes práve rozmýšľam...ako ďalej......milujem pracovať s deťmi...ale asi nie som dosť dobrá....dosť dobrá kráva....ešteže je víkend...lebo už možno zajtra by som odišla...čo vy krávy robíte vtedy, ked máte pocity ako ja...nechcem len pre tento pocit hodiť flintu do žita...ale som kráva...ktorá nevie čo dalej...

lilly, Pi, 14. 03. 2008 - 21:29

no, mas moj obdiv, lebo robis nieco, na co by som si nikdy netrufla.Tlieskam
Co sa tyka tych pocitov... mna niekedy ziaci dohnali az k slzam. nie pred nimi samozrejme. Ale dosla som do kabinetu, sadla som si a od bezmocnosti a hnevu som sa rozplakala. Jednak preto, ze som nevedela ich zvladnut a jednak, ze som mala pocit, ze som na celej ciare zlyhala. Ked som sa vyrevala a polutovala, ulavilo sa mi a mohla som o celej veci porozmyslat znova s jasnou hlavou. A pripravit si "protiutok".
Ale ako dobit baterky pri autistoch... ved tato diagnoza je narocna sama o sebe. Taky clovek vyzaduje obrovsku trpezlivost a vela pozornosti... aspon co si pamatam zo zakladov specialnej psychologie.
Kym som este ucila v CVC, chodili k nam deti z osobitnej skoly. Mali rozne postihy, ale nic tak zavazne. A robilo sa s nimi dobre. Boli to moc vdacne stvorenia.Zlomené srdce Kvietok Slnko
Podla mna si dost dobra. Len to z casu na cas potrebuje sa odosobnit. Neviem ale ako. Na klasickej strednej to ide. Proste si oducis hodinu a je ti sumafuk, ci to pochopili alebo nie. koniec-koncov su na strednej, tak sa musia zacat ucit istej samostatnosti (= zodpovedne samostudium, sice utopia, ale najdu sa svetle vynimky)Chichocem sa. No a na dalsej hodine o tyzden mozes ist zase naplno.
Ako dlho uz s takymito detmi pracujes?

filipka, Pi, 14. 03. 2008 - 20:38

Teda... ten nadpis... hneď ma napadlo... to píšeš až tak sebakriticky?
Ďakujem za vypočutie.
Prosím,ešte zalov v pamati, pekne prosím, alebo hocijaká iná pučiteľka, alebo divožiaci... my sme boli taká normálna trieda na ZŠ i SŠ. Vôbec sme nevystrájali.

lilly, Pi, 14. 03. 2008 - 21:30

Veľký úsmev Joj, to ste o vela prisli Veľký úsmev Veľký úsmev Veľký úsmev Veľký úsmev Veľký úsmev Veľký úsmev

lilly, Pi, 14. 03. 2008 - 21:38

nepisem sebakriticky. len som to pomenovala podla nazvu clanku, co pripajam. ale aj ten chce byt skor ironicky - vystihuje pohlad studentov (niekedy aj inych ludi, hlavne rozhorcenych rodicov) na ucitelov.
Inak, ked sa ti chce na malu stranu a nemas so sebou klucik od ucitelskeho WC a vpadnes do dievcenskeho, tak mas sancu vypocut si veci, co ti vezmu dych. Samozrejme, nesmu vediet, ze tam si. Vtedy krava je este velmi slusne vyjadrenie sa na adresu zenskej casti profesorskeho zboru. A to maju tie studentky este pocit, ze vlastne urazaju ten nevinny dobytok. Chichocem sa Chichocem sa Chichocem sa

yaya, Pi, 14. 03. 2008 - 21:40

lilly....tri roky...ale mám pocit, že až teraz mi dochádza ten pocit zodpovednosti, čo ak ho diagnostikujem zle! (robím aj diagnostiky na potvrdenie, alebo vylúčenie autizmu)....teraz mám pocit, že mi prerastajú cez hlavu striktné príkazy s ktorými riadim autistu, lebo inak je stratený....že ked pracuje, nemá ho nič rozptyľovať, žiadna hudba, žiadny druhý ľudia, ked s ním pracujem, tak dávam príkazy len ja, druhá nie, aby som ho nezmiatla..ked má vyzývavé správanie, musím! vedieť, čo urobiť, ako sa zachovať aby nemal....ked vychovávam nového autistu, musím! vedieť, na akej úrovni je, aby som vedela! ako mu mám zostaviť procesku, v akej farbe, aký premdet použiť (ak je len na predmetovej úrovni)...pre mna je toho veľa musím!!! a možno mám pocit, že potrebujem vybočiť z toho musím, že potrebujem robiť s nimi niečo spontánne, bláznivé...jašiť sa s nimi, objať ich....čo je u autistu absolútne nemožné...chcem, veľmi chcem s mp deťmi pracovať....možno som si len zmýlila triedu, možno som len chcela robiť s mp deťmi, ale trebárs v ergoterapii, alebo arterapii...alebo by som mohla byť dobrá kráva v autizme.....ale zatiaľ mám teraz pocit, že som len kráva....

lilly, Pi, 14. 03. 2008 - 21:59

zodpovednost zavazuje. a to je vycerpavajuce... chapem...
zrejme mas vystudovanu specialnu pedagogiku (alebo ako sa to vlastne... sorry, neviem, nechcem ale degradovat). neviem, ci aj v tom sa robia este nejake specializacie ako v normalnom (prvy stupen, druhy stupen+stredna+vysoka a v tom este predmetova specializacia), ale mozno by ti pomohlo, keby si (nacas) dala prihlasku na nejaku inu skolu k inak (a lahsie) postihnutym detom. Napriklad ako tie "nase" z CVC. Mali problemy so sustredenim, zapamatavanim si, citanim (dyslexia) atd. S tymi sa dalo blbnut. Mozno by ta to zregenrovalo a zase by si sa mohla vratit k povodnej praci.
Inak to boli zlate deti. smutno mi vsak bolo z toho, ze byvali na tej skole cely tyzden (mala internat) a mnohe aj cez vikedy, ledva si ich rodicia vzali dvakrat rocne domov na sviatky, ked skola zatvarala. A to mali pripady, ked este aj to rodicia odmietli, radsej boli ochotni priplatit, len nech tam ostanu. Plačem A ked sa tie decka potom pytali, ci si po ne pridu mama s ocom na vianoce... nechcela by som byt ich vychovavatelka a vysvetlovat.

adenka, Pi, 14. 03. 2008 - 22:18

možno je to tým, že si až príliš empatická...To je niekedy na škodu, treba si uchovať odstup a do istej miery sa odosobniť, lebo ťa to časom zožerie požuje, vycucá a vypľuje...
CHCE TO KLID A NOHY V TEPLE!!!

m_onika, Pi, 14. 03. 2008 - 22:06

ja len v skratke....nie je učiteľ ako učiteľ !!!

annape, Po, 17. 03. 2008 - 13:48

Ahoj Lilly!
Ja by som sa na ten pojem "krava" pozrela z iného pohľadu. Veď to je užitočné zviera pre prežitie ľudstva.Chichocem sa Váľam sa od smiechu po podlahe Úsmev A myslíš si, že len ženám na pozícií učiteľka/ profesorka sa ujde tento titul? Ja pracujem s dospelou časťou populácie a nemôžem s určitosťou povedať, že tento titul som už nemala niekedy niekym pridelený.Chichocem sa Učiteľa učiteľom nerobí nerobí ani diplom, ani kvantum informácií, ktoré vychrli na žiakov, ale to koľko žiakov vo svojom živote si na učiteľa spomenie v dobrom slova zmysle a povie si , že to bol PÁN UČITEĽ. Moju dcéru učí ten istý učiteľ matematiku, čo učil môjho manžela a výtvarnú výchovu takisto ten istý učiteľ (iná osoba), čo učil manžela. Doma dcéra chváli rovnako, ako chválil môj manžel matematikára a haní výtvarníka. Hold, každý v tejto profesii nie je dokonalým, ako v iných profesiách . Seknúť pri výbere povolania sa môže aj učiteľ. Toto povolanie je veľmi náročné a nie je to to, čo bolo pred 20 rokmi. Vytratila sa úcta zo života a žiaľ najviac to priamo pociťujú učitelia. Slnko

eifelovka, Po, 17. 03. 2008 - 16:11

Napadla ma taka myslienka Chichocem sa ze musi byt sranda vidiet pana telocvikara, co ucit manzela ako robi kotrmelec mladej generacii Chichocem sa ci take sa uz "nepredcvicuje" Veľký úsmev

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama