K tomuto článku mě inspiroval dotaz jedné z velmi krásných žen – jak mít více ráda sama sebe. Píše: „Ráda bych se zeptala na něco co řeším už vlastně opravdu dlouho. Dá se nějakým způsobem naučit sebeláska? Myslím tím kontakt s vlastním fyzickým tělem? Myslím, že jsem na sobě už udělala velký kus práce, jsem schopná se na sebe usmát do zrcadla a pochválit se za to, jak jsem krásná – tak trochu metoda ’tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou‘.
aneb snažím se přesvědčit nějakou část sama sebe o věci, o které jsem vlastně přesvědčená, ale která stále vysouvá na povrch staré předsudky. Ráda bych se naučila milovat sebe sama i s věcmi, které momentálně považuji za chyby. Prostě se vším všudy co ke mě patří. a hlavně bych si moc přála zcitlivit své tělo…“
Podobné pocity trápí mnoho žen, které se ve výsledku necítí pohodlně ve své kůži – a pochopitelně se toto odráží i v intimním prožívání a vztazích.
Je něco jiného, pochválit se před zrcadlem, jak jsem krásná, a opakovat si to. Má to svůj význam a je to dobré, ale moje zkušenost je, že ještě daleko silnější a rychlejší je cesta přes TĚLO A DOTEK. Dotek sama sobě, i dotek od někoho druhého.
První je praktičtější v realizaci, protože jsme se sebou stále, a do svého dne můžeme zahrnout rituál laskavého, láskyplného doteku sama sebe. Koupit si hebký olej nebo pleťové mléko s vůní, která je nám příjemná. Nebo si vytvořit vlastní olej se směsí aroma olejíčků, které máme rády. Jasmín, růže, … A opravdu kvalitní, příjemný olej. Už tahle příprava v nás ukotvuje, že máme svou hodnotu a zasloužíme si něco dobrého. No a pak se natíráme olejem či krémem ne s rutinou, abychom hydratovali kůži, ale také s velkou péčí a láskou. S pozorností ke každé části těla: ruce, nohy, zápěstí, bříško, paže, krk… a spolu s tím si můžeme představit, jak do svého těla vtiskáváme lásku. Můžeme si do toho i opakovat „Mám se ráda“ nebo říkat sama sobě „Mám Tě ráda…“ – oslovovat se přitom vlastním jménem – a opravdu to prociťovat. Když to děláme „správně“, a naše téma je nepřijetí sama sebe, tak se přitom často objeví různé rušivé pocity: netrpělivost, pocit že to nemá smysl, posléze třeba vztek a smutek a pláč… často kombinace všeho… Důležité je vytrvat, zhluboka dýchat, CÍTIT, CÍTIT, CÍTIT – dovolit si naplno cítit vše, co se objevuje. Dovolit pláč, dovolit smích, dovolit cokoliv, co je přítomné. Tím svoje tělo a svou bytost oživujeme a postupně víc a víc přijímáme. Dostáváme se tak do proudu života, do středu sebe sama.
Tedy první krok je lásky-plný dotek sebe sama – svého těla se dotýkáme s maximální péčí a láskou a něhou. Pokud máme pocit, že některé části nás sama nejsou dost lásky-hodné, věnujeme se jim obzvlášť, tak dlouho, dokud náš odpor nerozpustí pláč a následná úleva sebepřijetí a rostoucí hřejivé podpory sobě sama.
Odtud pak může začínat rozvíjení sebe-potěšení. Rozkoš v těle je jeden z nejúčinnějších léků na všechno!
Ale nepřeskakujeme hned k myšlenkám na vzrušení a orgasmus a na to, jak by to „mělo“ vypadat a co my bychom „měly“ prožívat. Zkrátka a jednoduše sledujeme, co je našemu tělu příjemné. Jaký typ doteku, kde, jemný nebo pevný, rychlejší nebo pomalejší… Přistupujeme k tomu se zvědavostí výzkumnice a hledáme, co v nás rozvíjí příjemné pocity. To navíc není dané jednou provždy, ale v závislosti na naší náladě, dni, fázi měsíčního cyklu… dáváme přednost někdy tomu, jindy onomu typu doteku.
Důležitý je i dotek NA PRSOU – to je v oblasti srdce, zóny lásky a citu. Stejně tak je pro nás ženy důležité BŘÍŠKO – místo spojené s city a vztahy. Zde se dotýkáme s velkou pozorností a láskou.
Můžeme dělat i další věci:
LÉČIVÁ ZÁŘE: Představovat si, že z našich dlaní proudí láska, například formou zářivého, zlatavého světla, a zaplavuje celé naše tělo. A z našeho těla pak září do celého světa, na všechno a všechny kolem.
VDĚČNOST: Uvědomovat si, jak zázračné je naše tělo. Kolik funkcí každou minutu a sekundu našeho života plní. Co nám umožňuje. Že s námi chodí, uchopujeme a hladíme rukama, cítíme, vidíme, dýcháme, tepe nám srdce, čicháme vůně, chutnáme… Rukama dále můžeme tvořit, dávat, objímat a hladit… Bříško nám umožňuje cítit a dokonce utvářet nový život…
Nesmírně silné je i to, když tento láskyplný, vědomý typ doteku můžeme přijímat od někoho DRUHÉHO. Ženský dotek má velmi léčivou kvalitu, posilující naše vlastní ženství, ukotvení v sobě a navíc pocit hluboké podpory a vzájemného porozumění. Léčivý dotek ženy ženě je velmi vyživující a posilující. Když pořádám ženské semináře, ráda zahrnuji i to, jak se navzájem jako ženy můžeme podpořit dotekem. Někdy můžeme mít pocit, že je to dotek jako od matky nebo sestry, spřízněné duše. Když se děje v bezpečném rámci plném důvěry a otevřenosti, má nesmírně léčivou a ukotvující sílu.
Podobně mocný vliv má i dotek od muže – pokud je vědomý a láskyplný. Základem je, přijímat jej s otevřeností, zhluboka dýchat, pouštět tu lásku a respekt do sebe. Pokud samy sebe nemáme rády, naše tělo bude mít tendenci se napnout, vrtět, dech ztlumit… vědomě však procházíme skrze tyto tendence do otevření se, rozšíření se… Často po chvíli poleví naše obranné mechanismy, a my se té lásce a hřejivosti v doteku otevíráme a necháváme naše tělo, aby se nasytilo. Rostoucí radost v těle pak víc a víc rozpouští všechna naše sevření a sebeodmítání, tělo nám pak tančí radostí, záříme a připadáme si krásné a jakoby zamilované – protože jsme dovolily, aby naším tělem proudila láska. A není to láska k nějaké druhé konkrétní osobě, nemyslím tím romantickou zamilovanost, ale jednoduše jsme dovolily lásce, aby volně procházela naším tělem – do nás, skrze nás a odtud pak také obdarovávala druhé.
No a pak už si jen zvykáme, jaké to je, a „trénujeme“ se v tom, abychom tento pocit lásky a radosti ve svém těle udržovaly pořád. Nepotřebujeme k tomu navíc ani stálého partnera nebo milence, je to vrozená schopnost našeho těla, prožívat tuto intenzitu blaženosti, když se tomu správně otevřeme.
Rostoucí citlivost těla přichází spolu s tím, jak se více uvolňujeme a „rozmrazujeme“ stažení, která jsme si v sobě vytvořili skrze různá zranění – tím může být třeba i něčí hloupá poznámka k našemu vzhledu v dětství či dospělosti a podobně. Často tento přerod probíhá i skrze slzy bolesti a následné úlevy – jsou léčivé, jsou součástí našeho otevírání se.
Jak říká učitel a autor David Deida, ženskou praxí osobního rozvoje je praxe potěšení. Potěšení ve smyslu roztančené, lásky-plné radosti v těle i na duši. To je i největší dar pro naše okolí – partnery, rodinu, přátele. V radosti a potěšení proudí skrze naše tělo nejvíce lásky. A navíc jsme tak i inspirací pro ostatní – díky našemu příkladu získají alespoň příchuť toho, jaké to je – a že JE možné, být v radosti a lásce. Tedy tyto kroky k sebepřijetí a rozvíjení lásky k sobě sama děláme nejen pro sebe, ale má to velký užitek i pro ostatní – naše okolí, naše partnery (kteří jsou víc než šťastní, když jejich žena září spokojeností), naše děti (které se od nás spontánně učí žít v lásce k sobě i druhým) a mnoho dalších…
Autorka: Denisa Říha Palečková
Veľkej obľúbe sa tešia Denisine kurzy Umenia dotyku - škola celostnej zmyselnej masáže.
O autorke: Mgr. Denisa Říha Palečková, CSB
Přináší zcela nový pohled na intimitu a metody, jak tuto oblast využít pro zdraví, štěstí, partnerský život a osobní rozvoj. Díky svým kurzům, přednáškám a článkům pomohla od roku 2002 již několika tisícům lidí k radostnějšímu a naplněnému životu. Je známá především díky sestavení celostní smyslné masáže, která se u nás rychle rozšířila pod názvem tantrická masáž. Je tvůrkyní centra masáží a osobního rozvoje Tantra Spa Prague. Společně s Richardem Vojíkem a Josephem Kramerem, PhD. přinesla z USA do ČR novou profesi Sexological Bodywork, s mimořádnými účinky v somatickém vzdělání i léčení. V roce 2013 založili Evropskou akademii somatického vzdělání – EASE, s cílem nabídnot benefity práce s tělem široké veřejnosti i certifikaci profesionálů. Je spoluautorkou výukového DVD k legendárnímu rituálu celostní smyslné masáže Umění doteku
Obrázok zdroj: Fotolia.com
- Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo sa zaregistrujte
