Ženy které běhali s vlky - Motýlí žena :o)

La MARIPOSA - MOTÝLí ŽENA
... Návštevníci se nemohou dočkat až uvidí ten úžasný motýlí tanec. POtom znenadání začne bubeník bubnovat posvátný motýlí rytmus a pěvci začnou lkát k bohům, co jim síly stačí.
Pro návštevníky je motýl jemným stvořením. Ach, křehká krása, říkají si. Jsou tedy zákonitě otřeseni, když se vynoří Maria Lujan. A je silná. Opravdu silná, jako Willendorfova Venuše, jako Matka dnů, jako hrdinná ženy Diega Rivery, která postavila Mexico CIty pouhým otočením zápěstí.
A MAria Lujan je stará, velmi stará, jako ženy, která se vrátila z prachu, stará jako stará řeka, stará jako staré sosny. Jedno rameno má obnažené. Její červenočerná Manta, šaty z deky, poskakuje nahoru a dolů s Marií uvnitř. Její těžké tělo a hubené nohy z ní dělají napodobeninu pavouka, zabaleného do těsta.
POskakuje nejprve na jedné noze, potom na druhé. Mává svím vejířem z peŕí sem a tam. Ona je tím motýlem, který přišel posílit slabé. Je tím, o čem si většina lidí myslí, že není silné, věk, motýl, ženskost.
Vlasy Motýlí panny sahají až k zemi. Jsou husté a šedivé. Má na sobě motýlí křídla, taková, která vidíme na malých dětech, předvádějících v dětských hrách anděly. Její boky jsou jako dva poskakující koše, a horní část zadku je tak široká, že by mohla vozit dvě deti.
Skáče a poskakuje, nikoliv jako králík, ale takovými skoky, které zanechávají ozvěnu .

Jsem zde, zde, zde ...
Jsem zde, zde, zde ...
Probuď se ty, ty, ty !

Mává svím vějířem nahoru a dolů, pokrývaje zemi a lidi na zemi opilujícím duchem motýla. Její náramky z mušlí chřestí jako hadi, její podvazky se zvonky cinkají jako déšť. Její stín s krátkými nohama a velkým břichem tancuje z jedné strany tanečního kruhu na druhou. Chodidla zanechávají za sebou malé obláčky prachu. ...
... Ano, je správné že divoška MOtýlí žena je stará a podsaditá, neboť v jednom prsu nosí bouřlivý svět a v druhém podsvětí.
Její záda jsou křivkou Planety Země s veškerou svojí úrodou a potravou a zvířaty. Zátylek vystačí východ a západ slunce. Její levé stehno má v sobě všechny póly, pravé všechny vlčice svéta. V břiše nosí věchna novorozeňata, která se kdy narodí.
Motýlí panna je ženská oplodňovací síla. Přenášením pylu z místa na místo, stejně jako duše oplodňuje mysl nočními sny, stejně jako archetypy oplodňují dnešní svět. Ona je středem. Dává protiklady dohromady tím, že vezme trochu toho a předá to jinam. To je to, co ona vyučuje. To je způsob, jak to dělá motýl. Způsobem, jakým jedná duše.

Motýlí ženy vyvrací chybné názory, že proměna se týká pouze mučených, svatých nebi úžasně silných. Naše já nemusí kvůli proměne přenášet hory. Stačí málo. Málo stačí na hodnˇvěcí. I málo dokáže hodně změnit. Oplodňovací síla nahradí přenášení hor. ...