umenie a zdravotné znevýhodnenie, Iné deti, Diskusie

My máme téměř osmnáctiletého syna s DMO - kvadruparéza, není na vozíku, chodí s berlemi.Má ale i mentální postižení. ZUŠ jsme zkoušeli, ale nezvládl by to vzhledem k ment. postižení, není schopen se přizpůsobit výuce. Našli jsme učitele, který ho vyučuje soukromě.
Hraje na zobcovou flétnu a je to jeho jediná záliba, bohužel nic jiného ho nebaví. Ale hraje výborně, musí mít obrovský talent i přes mentální a fyzický hendikep jde stále dopředu. Hraje už skoro 6 let. Hraje podle FLAUTO DOLCE II.díl a když vidím tu změť not, absolutně nechápu, jak se v tom může vyznat : )
Bohužel má i zrakovou vadu,nezvládá přečíst noty jen tak, značím mu je barevně a musí mít mezi prstíky molitanové kroužky,aby je měl trochu od sebe a mohl hrát, jinak by je nedokázal udržet správně.
Je na sebe hrozně pyšný, že dokáže hrát, zvedá mu to sebevědomí, zná i spoustu písniček, občas si s panem učitelem zazpívají : ), ale nejraději hraje na flétnu. Ale asi spíš potřebuješ informace o dětech jen s tělesným hendikepem, pokud by měl jen obrnu určitě by chodil na ZUŠ, s tím se dá nějak pracovat,přizpůsobit nástroj a tak, ale s mentálním hendikepem se moc dělat bohužel nedá.

Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo zaregistrujte

ďakujem veľmi pekne za reakciu. Dá sa všetko. Len treba chcieť. A záleží veľmi od vyučujúceho. Vy ste ZUS ani neskúšali? alebo ste dostali odmietavé stanovisko? Ak sa smiem opýtať.
ANO najviac sa zaujímam o spomínanú skupinu ľudí ale veľmi ma potešila informácia že i napriek hendikepu sa aj iný nevzdávajú a chcú napredovať. A hudba je ich pomocníkom. Viem to z vlastnej skúsenosti. Ak by ste ale niekoho poznali kto má skúsenosť so spevom práve v spomínaných ochoreniach budem Vam nesmierne vďačná.
Vášmu synovi želám aby ho hudba nikdy neprestala zaujímať a obohacovať. Veľa úspechov.

Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo zaregistrujte

Bohužel, sama nikoho takového neznám.
ZUŠ jsme zkoušeli, byl přijat, ale byl tam jen na jedné hodině,pak jsem ho sama odhlásila. Bylo by to pro něj moc psychicky náročný. Sice na škole měli dobrou vůli, ale vzhledem k tomu, že neměli žádné zkušenosti s hendikepovaným dítětem navíc s mentálním postižením, tak by ho to jen stresovalo. Uvědomila jsem si to až tam, kolektiv dětí, pokyny vyučujícího, kterým nerozuměl...Dítě s tělesným hendikepem se dokáže přizpůsobit,najdou se pomůcky nebo asistent a ono se může plnohodnotně zapojit mezi děti . Máme ještě staršího syna, taky s DMO - hemiparézou.
Ten hodně sportoval,jedna ruka ho prakticky vůbec neposlouchá, přesto se dokázal zapojit všude, kde chtěl. Jednu dobu hrál závodně hokejbal, dneska řídí auto, všechno zvládá vlastně jen jednou rukou.
Ale mentální hendikep je hrozně omezující, musím hlídat, aby se nepřetěžoval, všechno se musí přizpůsobit jeho schopnostem, není schopen sám jít dopředu. Jediné v čem se rozvíjí je právě ta flétna, každou novou notu se naučí s takovou lehkostí, že je to až neuvěřitelný.
Máme velké štěstí, že jsme našli pana učitele ze ZUŠ, který učil na flétnu i děti v ústavu soc. péče,takže věděl co a jak. Ničemu se nediví, bere ho takového jaký je, přizpůsobuje se mu, chválí ho : ).Vlastně mi napadlo, že bych se mohla zkusit zeptat pana učitele, jestli třeba neučil nebo neví o dítěti s podobným hendikepem.
Z vlastní zkušenosti musím říct, tělesný hendikep nebyl nikdy nějaký zásadní problém, vždycky jsme se nějak domluvili, našli řešení, aby děti mohly dělat co chtěly.

Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo zaregistrujte

Ale i to je niekedy nesmierne velký problém. Po mojom kontaktovaní kompetentných či by boli ochotní prijať do vyučovacie procesu takto hendikepovaného žiaka sa zväčša žial vyjadrili odmietavo. Čo bolo veľmi smutné. Pre to že tu je prítomné nesmierne zákerné škatulkovanie. Ak by sa Vám ale podarilo zistiť nejaké informácie od spomínaného vyučujúceho budem velmi rada. dakujem.

Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo zaregistrujte

U nás to bylo dost často také tak, že na začátku jsme byli odmítnutí.Docela to i chápu, pokud lidi nemají zkušenost s hendikepovaným dítětem, mají strach, je to pro ně něco nového. Nenechala jsem se odbýt, vždycky jsem měla připravené možnosti, jak nějaký problém řešit, nenechávala jsem to na škole nebo na někom jiném. Ono většina kompetentních lidí je i ochotná, ale bojí se problémů. Většinou jsem všude byla přítomna s dětma, pokud mě tam nechtěli přímo, čekala jsem venku.Chtěla jsem vědět konkrétní důvody, proč by děti nemohly absolvovat to a to a sama jsem navrhla řešení.S lidma jsem se snažila jednat osobně, aby viděli, že problémy , který budou, nenechám na nich, ale budu je řešit. Vlastně jsem se asi ani moc neptala, jestli by byl někdo ochotný děti přijmout , prostě jsem je přihlásila : ).Je i pochopitelné,že zdravému dítěti se dá přednost před hendikepovaným, s kterým bude určitě víc problémů .Píšeš o škatulkování, ale už to, že se ptáš, jestli by byl někdo ochotný přijmout hendikepované dítě... u zdravého by ses neptala...
Myslím, jestli se nepletu, že učíš v mateřské škole, že asi nepíšeš o svém dítěti . Ono totiž rodiče hendikepovaných děti ( alespoň většina těch, co znám : )) s odmítnutím a problémama počítají, to k tomu prostě patří a jen tak se odmítnout nedají : ) Možná zkus nějaké fórum rodičů s hendikepovanými dětmi,určitě mají víc zkušeností.
A jen tak na okraj, když tu někdy čtu problémy maminek s malými dětmi ( jak neposlouchají nebo něco dělají nebo nedělají nebo dokonce, že kluk je něco víc než holka.. a oni se kvůli tomu trápí....možná ani neví, jak obrovské mají štěstí.Možná, kdyby museli několikrát denně cvičit s plačícím dítětem , ošetřovat ho po operacích, bojovat za to, aby mohlo třeba chodit na hudebku, jako zdravé děti : ), víc by si vážily toho obyčejnýho štěstí mít zdravé dítě

Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo zaregistrujte

Ja učím na ZUŠ v odbore hra na zobcovú a priečnu flautu, preto som sa aj informovala na tu stranku spevu kedže sa zaujúmam o umenie-hudbu.Prepáčte mi ale túto vetu som nejak neporozumela: Píšeš o škatulkování, ale už to, že se ptáš, jestli by byl někdo ochotný přijmout hendikepované dítě... u zdravého by ses neptala... Totiž aby som to upresnila, ja sama mam istý hendikep- a je mi práve nepochopiteľné to , že rovnaké práva nemajú zdraví, ale i tí ktorí to šťastie nemali. Verím tomu že každí má právo na vzdelanie ako i na záľuby- navyše ak ide o také aktivity ktoré dokážu pomôcť. Samozrejme u niektorých detí určité veci sú komplikovanejšie ale vždy by sa mal pedagóg - Dobrý pedagóg - človek snažiť hľadať riešenie. Som presvedčená o tom že sa to dá. Ja som tiež učila deti s ochorením. A nikdy som sa na ne nedívala ako na iné. V žiadnom prípade. Preto že by sme si mali byť všetci rovný. Nie je nikto rovný a niekto rovnejší. Každý by mal dostať šancu.
Hovorí sa že pedagógovia najmä na umeleckých školách s detmi s nejakým zdravotným hendikepom nemajú skúsenosť a preto s nimi nevedia pracovať. No ja si kladiem otázku pre čo takáto "výhovorka" ved keby nemali predsudky o menejcennosti týchto detí a prijímali každého kto prejavý záujem, tak by skúsenosti nabrali. Ja neviem ale je to len môj názor. Informácie ohladne tejto záležitosti som sa snažila hladať už snád všade a neuspešne žiaľ, čo ma dosť mrzí.

Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo zaregistrujte

Musím s tebou naprosto souhlasit, máš ve všem pravdu. Cítím to přesně tak, jako ty. Bohužel to takhle spousta lidí nevnímá. Když jsem pro děti něco chtěla, většinou měli všude sáhodlouhé informace o integraci, věděli, že je jejich povinností integrovat hendikepované děti, ale realita byla jiná. A mockrát nás odmítli, ale nedala jsem se a nakonec jsme se buď dohodli nebo jsem hledala jinde a vozila děti tam, kde byli ochotnější.Není to jednoduché. Všude slyšíš o integraci, o tom, jak se hrozně moc pomáhá hendikepovaným dětem....jenže ono to není o tom, poslat peníze na charitu a mít pocit, že jsem udělala dobrý skutek...Je to o tom, brát hendikepované děti a lidi, jako sobě rovný, nelitovat je, ale ani neodsuzovat... no nic, tyhle moje řeči ti moc nepomůžou
Kéž by byli všichni učitelé jako ty a dívali se na to stejně...Je skvělý o co se snažíš , držím ti palce a děkuju, za ty dětičky i za jejich rodiče
Zeptám se příští týden pana učitele a dám vědět.
A to o škatulkování- myslela jsem, že si se ptala na ZUŠ jestli mohou integrovat dítě .Moje zkušenost totiž je, že pokud jsem se zeptala, jestli mohou přijmout moje dítě s takovým a takovým hendikepem, tak odpověď byla : NE,bohužel, protože nemáme, nemůžeme... Pokud jsem se neptala a rovnou děti přihlásila nebo prostě přivedla, tak neměli čas si je zaškatulkovat mezi nežádoucí a odmítnou je a většinou se povedlo nějak se domluvit.
Já se na to dívám jako rodič, musela jsem se několikrát ohánět zákonama a vědět na co má moje dítě právo, několikrát jsem musela kontaktovat organizace pro hendikepované, aby mi poradili, co dělat,když už jsem si nevěděla rady. A nechtěla jsem nic navíc, jen to aby moje děti se mohly vzdělávat jako zdravé děti, aby mým dětem bylo umožněno to, co zdravé děti berou jako samozřejmost. Nepovedlo se to vždycky, ale nejhorší je, nedělat nic. Spousta lidí si myslí, že pokud člověk nemá dokonalé tělo, tak zřejmě mu ani nefunguje mozek, tudíž nic nepotřebuje a lidi s mentálním postižením....dokážu pochopit, že člověk, který nemá vlastní zkušenost s postižením, tak neví co si myslet, ale když slyším, jak mluví odborníci, psychologové, lékaři, pedagogové...
No, nic,jen si trochu vylévám srdce ,přeju ti moc štěstí, ať je víc takových lidí jako ty.

Ak chcete komentovať, tak sa prihláste alebo zaregistrujte

dakujem velmi pekne za prianie do budúcnosti. Snažím sa a nadalej sa budem, aby moji žiaci boli šťastní a hudba im bola oporou. Ja som rada že poznám rôzne názory. Občas aj vyliatie srdca pomáha. Kedykoľvek sa môžme skontaktovať. Ja s tým nemám najmenší problém. Ja mám tú skúsenosť, že rodičia i keď vedia že by hudba a teda bud nejaký hudobný nástroj alebo spev ich dieťaťu pomohli ale zväčša sa ani nepokúsia svoje dieťa prihlásiť aby nemuseli niečo vysvetľovať alebo sa cítiť že im pedagóg robí nejakú veľkú službu. Pritom by to mala byť ľudská a pedagogická povinnosť.
Prajem Vašmu chlapcovi aby bol šťastný v tom čomu sa venuje a prinášalo mu to radosť.
Ak by sa Vám podarilo sa na to opýtať toho učiteľa, budem Vám vdačná. velmi mi to pomôže. V podstate ak by aj nenavštevovali ZUŠ a podobne ale aspon keby som mala informáciu že sa vo svojom volnom čase obcas venujú. dakujem. A prajem pekný deň.